Davvisámegiel Biibbal 2019 (Biibbal)
29

Jakob Labana luhtte

29129,1 nuortaálbmogiid mearkkaša dás aramealaččat Davvi-Mesopotamias, muđui davviarábalaš čearddat mat ásse Kanaana nuorttabealde. Vrd. Duop 6,3.33. aramealaččat.Jakob manai ain ovddos ja bođii nuortaálbmogiid eatnamii. 2

29,2
24,11+
Doppe son oinnii meahcis gáivvo ja golbma sávzaealu livvadeamen dan luhtte, dasgo dan gáivvos jugahuvvojedje ealut. Gáivoráiggi ovddas lei stuorra geađgi, 3ja easkka go buot ealut ledje čoahkkanan dasa, de geađgi fierahuvvui eret ja sávzzat jugahuvvojedje. Dasto geađgi biddjojuvvui fas sadjásis.

4Jakob jearai guođoheddjiin: “Vieljažiiddán, guđe báikki olbmot dii lehpet?” Sii vástidedje: “Mii leat Harrana olbmot.” 5

29,5
24,2429
Jakob jearai vel: “Dovdabehtetgo dii Labana, Nahora bártni?” Sii vástidedje: “Dovdat mii gal.” 6Son jearai: “Eallágo son dearvan?” Sii vástidedje: “Dearvan son gal eallá, ja do boahtáge su nieida Rakel sávzzaidisguin.” 7Jakob dajai: “Dálhan lea guovdelaš beaivi iige leat vel ealuid čohkkenáigi. Jugahehket sávzzaid ja dolvot daid fas guohtut.” 8Muhto sii dadje: “Eat mii sáhte dahkat dan ovdal go buot ealut leat čoahkis ja geađgi fierahuvvo gáivoráiggi ovddas. Dalle mii jugahit sávzzaid.”

9Go son lei ain sártnodeamen singuin, de Rakel buvttii dasa áhčis sávzzaid, dasgo son dat lávii guođohit daid. 10Go Jakob oinnii Rakela, ednos Labana nieidda, ja su sávzzaid, de son lávkii ovdan, fierahii geađggi gáivoráiggi ovddas ja jugahii ednos sávzzaid. 11De Jakob cummistii Rakela ja čirrui. 12Son muitalii Rakelii ahte son lea su áhči fuolki ja Rebekka bárdni, ja Rakel viehkalii muitalit dan áhččásis. 13Go Laban gulai ahte su neahpi lei boahtán, de son viehkalii su ovddal, fátmmastii ja cummistii su ja doalvvui su vissosis. Doppe Jakob muitalii Labanii buot mii sutnje lei dáhpáhuvvan, 14ja Laban dajai sutnje: “Don leat duođaid mu oažži ja varra.”

Lea ja Rakel

Go Jakob lei orron Labana luhtte mánu árvvu, 15de Laban dajai Jakobii: “Manin don galggašit bálvalit mu nuvttá, vaikko leatge mu fuolki? Daja maid siđat bálkán.” 16Labanis ledje guokte nieidda; boarráseappo namma lei Lea ja nuorabu Rakel. 1729,17 devkes čalmmit sáhttá maid jorgaluvvot “láđis čalmmit”.Leas ledje devkes čalmmit, muhto Rakel lei fávru ja čáppis. 18Jakob ráhkistii Rakela, ja danin son dajai: “Mun bálvalan du čieža jagi, juos attát munnje nuorat nieiddat Rakela.” 19Laban dajai: “Lea buoret ahte mun attán su dutnje go soames earrásii. Ása mu lusa!” 20

29,20
Hos 12,13
Nu Jakob bálvalii čieža jagi vai oažžu Rakela, ja dat jagit ledje su mielas dego moadde beaivvi, dainna go son ráhkistii Rakela.

21Jakob dajai Labanii: “Atte munnje mu áhká. Mu bálvalanáigi lea dievvan, ja dál mun dáhtun oažžut su.” 22Dalle Laban čohkkii buot dan báikki olbmuid ja lágidii guossemállásiid. 23Muhto eahkedis son vieččai nieiddas Lea ja doalvvui su Jakoba lusa, ja Jakob veallái suinna. 24Laban attii nieidasis Leai šlávvan iežas šlávvanieidda Silpa. 25Go iđit čuvggodii, de Jakob fuobmái ahte son lei ožžon Lea. Son dajai Labanii: “Maid don leat dahkan munnje! Munhan bálvalin du vai oaččun Rakela. Manne don behttet mu?” 26Laban vástidii: “Ii min báikkis leat vierrun náitit nuorabu ovdal boarráseappo. 27

29,27
Duop 14,1217
Divtte fal Lea headjavahku gollat, de oaččut bálkán nuorabuge, go bálvalat mu velá nuppi čieža jagi.” 28Jakob dagai nu ja doalai headjavahku Leain. De Laban attii maid nieiddas Rakela sutnje áhkkán 29ja attii nieidasis šlávvan iežas šlávvanieidda Bilha. 30Jakob veallái maiddái Rakeliin, ja son ráhkistii Rakela eambbo go Lea. Nu Jakob bálvalii Labana velá nuppi čieža jagi.

Jakoba bártnit

31

29,31
20,18+
Go Hearrá oinnii ahte Jakob hilggodii Lea, de son divttii Lea šaddat áhpeheapmin; muhto Rakel lei sahkuheapme. 3229,32 Ruben Namma mearkkaša “Geahča, bárdni”.Lea riegádahtii bártni ja bijai sutnje namman Ruben, dasgo son jurddašii: “Hearrá lea oaidnán mu vártnuhisvuođa. Dál mu boadnjá ráhkistišgoahtá mu.” 3329,33 Simeon Namma sulastahttá hebreagiel sáni mii mearkkaša “gullat”.Son šattai fas áhpeheapmin, riegádahtii bártni ja dajai: “Hearrá lea gullan ahte mu boadnjá hilggoda mu, ja danin son attii munnje vel dán bártnige.” Ja son bijai bárdnái namman Simeon. 3429,34 Levi Namma sulastahttá hebreagiel sáni mii mearkkaša “čadnojuvvot”.De son šattai fas áhpeheapmin, riegádahtii bártni ja dajai: “Almma dál mu boadnjá viimmat gesso munnje, munhan lean riegádahttán sutnje golbma bártni.” Danin bárdnái biddjojuvvui namman Levi. 3529,35 Juda Namma sulastahttá hebreagiel sáni mii mearkkaša “giitit”.Ohpihii Lea šattai áhpeheapmin, riegádahtii bártni ja dajai: “Dál mun rámidan Hearrá.” Danin son bijai bárdnái namman Juda. De son heittii riegádahttimis.

30

301Go Rakel oinnii ahte son ii ožžon mánáid, de son gáđaštišgođii oappás ja dajai Jakobii: “Veahket mu oažžut mánáid, muđui mun jámán!” 2

30,2
2 Gon 5,7
Dalle Jakob suhtai Rakelii ja dajai: “Leango mun mahkáš Ipmil? Sonhan lea gieldán dus heakkašattu.” 3
30,3
16,2
30,3 riegádahtášii mu askái boares dajaldat mii mearkkaša “adopšuvdna”; gč. 50,23.Rakel dajai: “Dá lea mu šlávvanieida Bilha. Mana su lusa, vai son riegádahtášii mu askái, ja nu mun maid oččošin mánáid su bokte.” 4Rakel attii šlávvanieiddas Bilha Jakobii, ja Jakob manai su lusa. 5Bilha šattai áhpeheapmin ja riegádahtii Jakobii bártni. 630,6 Dan Namma sulastahttá hebreagiel sáni mii mearkkaša “dubmet” dahje “veahkehit muhtuma su vuoigatvuhtii”.Dalle Rakel dajai: “Ipmil lea čoavdán mu ášši, son lea gullan mu rohkadusa ja addán munnje bártni.” Danne Rakel bijai bárdnái namman Dan. 7Rakela šlávvanisson Bilha šattai fas áhpeheapmin ja riegádahtii Jakobii nuppi bártni. 830,8 Naftali Namma sulastahttá dajaldaga mii mearkkaša “mu soahti”.Rakel dajai: “Mun lean fággádallan garrasit oappáinan ja lean vuoitán.” Ja son bijai bárdnái namman Naftali.

9Go Lea oinnii ahte son ii ožžon šat mánáid, de son attii iežas šlávvanieidda Silpa Jakobii áhkkán, 10ja Lea šlávvanisson Silpa riegádahtii Jakobii bártni. 1130,11 Gad Namma mearkkaša “lihkku”.Lea dajai: “Vuoi dán lihku!” Ja son bijai bárdnái namman Gad. 12Dasto Lea šlávvanisson Silpa riegádahtii Jakobii velá nuppi bártni, 13

30,13
Luk 1,48
30,13 Ašer Namma sulastahttá hebreagiel sáni mii mearkkaša “rámidit lihkolažžan”.ja Lea dajai: “Gal mun juo lean lihkolaš! Dál nissonat rámidit mu lihkolažžan.” Ja son bijai bárdnái namman Ašer.

1430,14 gierranmurjjiid šaddu mii adnojuvvui dálkkasin, ee. veahkehit sahkanahttima dahje nállašuhttima.Go Ruben oktii nisolájuid áigge lei meahcis, de son gávnnai gierranmurjjiid ja doalvvui daid eadnásis Leai. Dalle Rakel dajai Leai: “Atte munnje gierranmurjjiin maid du bárdni lea gávdnan!” 15Dalle Lea dajai sutnje: “Uhccángo dat lea ahte don leat váldán mu boatnjá, go don dál áiggut váldit bárdnán gierranmurjjiidge?” Muhto Rakel dajai: “Jakob oažžu veallát duinna otnáš ija, go mun fal oaččun bártnát gierranmurjjiid.” 16Ja go Jakob eahkedis máhcai meahcis, de Lea manai su ovddal ja dajai: “Don galggat dál boahtit mu lusa, dasgo mun lean oastán du alccesan bárdnán gierranmurjjiiguin.” Ja Jakob veallái suinna dan ija. 17Ipmil gulai Lea rohkadusa, ja Lea šattai áhpeheapmin ja riegádahtii Jakobii viđát bártni. 1830,18 Isaskar Namma sulastahttá sáni “bálká”, muhto muittuha maid sáni mii mearkkaša “oastit”, gč. v. 16.Dalle Lea dajai: “Ipmil lea bálkkašan mu go mun adden iežan šlávvanissona boadnjásan.” Ja son bijai bárdnásis namman Isaskar. 19De Lea šattai fas áhpeheapmin ja riegádahtii Jakobii guđát bártni. 20Dalle Lea dajai: “Ipmil lea addán munnje buori attáldaga. Dál mu boadnjá viimmat gudnejahttá mu, danin go mun lean riegádahttán sutnje guhtta bártni.” Ja son bijai bárdnái namman Sebulon. 21Maŋŋil Lea riegádahtii vel nieidda ja bijai sutnje namman Dina.

22

30,22
1 Sam 1,19
Muhto Ipmil muittii maiddái Rakela. Son gulai su rohkadusa ja divttii su šaddat šattolažžan. 23
30,23
Luk 1,25
Ja Rakel šattai áhpeheapmin ja riegádahtii bártni. Son dajai: “Ipmil lea váldán eret mu heahpada.” 2430,24 Josef Namma sulastahttá sáni mii mearkkaša “oktii vel geardduhit juoidá”. ▶ Josef.Son bijai bárdnái namman Josef ja dajai: “Vare Hearrá attášii munnje vel nuppi bártni!”

Jakob šaddá rikkisin

25Go Rakel lei riegádahttán Josefa, de Jakob dajai Labanii: “Luoitte mu vuolgit, vai mun beasan mannat iežan báikái ja iežan eatnamii. 26Atte munnje áhkáidan ja mánáidan geaid dihte mun lean bálvalan du, ja de mun vuolggán. Don dieđát ieš man bures mun lean bálvalan du.” 27

30,27
39,5
Laban vástidii: “Vare don gulašit mu! Mu lean diidamearkkain oaidnán ahte Hearrá lea buressivdnidan mu du dihte.” 28Ja son dajai vel: “Mearrit ieš maid siđat mus bálkán, de mun mávssán dan.” 29Jakob dajai sutnje: “Don dieđát ieš mo mun lean bálvalan du ja mo du oapmeeallu lea sturron ja laskan mu geahčus. 30Dasgo dat uhccánaš mii dus lei ovdal go mun bohten, lea dál šaddan stuorra eallun, ja juohke sajis gos mun lean leamaš, de Hearrá lea buressivdnidan du. Muhto goas mun beasan bargagoahtit iežan bearraša ovdii?” 31Dalle Laban jearai: “Maid mun galggašin addit dutnje?” Jakob dajai: “It don dárbbaš addit munnje maidege. Muhto jos mieđat dasa maid mun dál dajan, de mun ain guođohan ja geahčan du omiid. 32Odne mun geahčadan oppa du oapmeealu ja rátkkán das sierra buot sávzzaid mat leat čáhppadat ja buot gáiccaid mat leat girjjagat ja dilkot: Lehkos dat mu bálká. 33Mun bijan gudnán pántan: Go don dasto boađát geahčadit ealu mii lea šaddan mu bálkán, de buot gáiccaid mat eai leat dilkot dahje girjjagat ja buot sávzzaid mat eai leat čáhppadat, oažžu atnit suolaoapmin.” 34Laban vástidii: “Nu fal, šaddos nugo don dajat.” 35Seammá beaivvi Laban rátkkii sierra bohkáid mat ledje stábagat ja girjjagat ja buot gáiccaid mat ledje dilkot ja girjjagat, buot main lei vehášge vielgat, ja buot čáhppes sávzzaid. Daid son attii bártniidis gehččui. 36Dasto Laban sirddii dan ealu golbma beaivása eret Jakobis, gii guođohii Labana eará sávzzaid ja gáiccaid.

37Jakob válddii poppela, mandelmuora ja platána ovssiid ja lanjahii daidda stábiid, nu ahte soppiin šattai vilges muorra oidnosii. 38De son bijai lanjahuvvon ovssiid omiid ovdii jugahangárcuide, čáhcegáriide main dat fitne juhkamin. 39Oamit mat ledje doallan ragada ovssiid ovddas, gudde stábagiid, dilkuid ja girjjagiid. 40Daid lábbáid Jakob rátkkii alccesis. Go omiin lei fas iežaset ragatáigi, de son divui daid njuniid Labana ealu stábat ja čáhppes sávzzaid guvlui. Iežas ealuid son doalai sierra iige luoitán daid mastat Labana sávzzaiguin ja gáiccaiguin. 41Juohke háve go gievrras omiin álggii ragat, de Jakob bijai ovssiid čáhcegáriide omiid ovdii, vai dat ragašedje ovssiid luhtte. 42Muhto heajos omiid ovdii son ii bidjan ovssiid, ja nu gárte heajos oamit Labanii ja gievrras oamit fas Jakobii. 43Jakob šattai hui rikkisin, ja sus ledje hui ollu sávzzat ja gáiccat, šlávvanissonat ja šlávat, kamelat ja ásenat.

31

Jakob báhtara Labana luhtte

311Jakob gulai Labana bártniid dadjamin ná: “Jakob lea váldán buot mii min áhčis lei, ja háhkan oppa riggodagas das mii gullá min áhččái.” 2Jakob oinnii Labana ámadajus ahte son ii lean sutnje seammá ustitlaš go ovdal. 3

31,3
26,3+
31,3 áhčiidat áhčči.Dalle Hearrá celkkii Jakobii: “Máhca áhčiidat eatnamii ja sogat lusa. Mun áiggun leat duinna.”

4Jakob rávkkai Rakela ja Lea lusas meahccái gos son lei guođoheamen omiidis, 5ja dajai sudnuide: “Mun oainnán áhčáde ámadajus ahte son ii leat munnje seammá ustitlaš go ovdal, muhto mu áhči Ipmil lea leamaš muinna. 6Doai diehtibeahtti ieža ahte mun lean bálvalan áhčáde buot fámustan. 7Dattetge son lea beahttán mu ja nuppástuhttán mu bálkká máŋgga geardde. Ipmil ii leat goit suovvan su vahágahttit mu. 8

31,8
30,32č
Go dudno áhčči dajai: Dilkot leat du bálká, de buot smávvaoamit gudde dilkuid, ja go son dajai: Stábagat leat du bálká, de buot smávvaoamit gudde stábagiid. 9Nu Ipmil válddii omiid áhčisteatte ja attii daid munnje. 10Go smávvaoamit dolle ragada, de mun oidnen niegus ahte varrasat mat rahke njiŋŋelasaid, ledje stábagat, dilkot ja girjjagat. 11Ipmila eŋgel celkkii munnje dan niegus: Jakob! Mun vástidin: Dás mun lean. 12Son celkkii: Oainnátgo, buot varrásat mat rahket smávvaomiid, leat stábagat, dilkot ja girjjagat. Dasgo mun lean oaidnán man láhkái Laban meannuda duinna. 13
31,13
28,13eč
Mun lean dat Ipmil guhte almmustuvven dutnje Betelis, gos don vuidet bácci oljjuin ja dahket munnje lohpádusa. Ráhkkan dal ja vuolgge eret dán eatnamis ja máhca iežat ruovttueatnamii.”

14Dalle Rakel ja Lea dajaiga sutnje: “Munnos ii leat šat oassi iige árbi áhččáme viesus. 15Almma son atná munno vierroolmmožin, danin go son lea vuovdán munno ja lea nikten dan silbba maid oaččui munno ovddas. 16Muhto dat riggodat maid Ipmil lea váldán áhčisteame, gullá munnuide ja munno mánáide. Daga dál buot maid Ipmil lea gohččon du dahkat!”

17Dalle Jakob ráhkkanii vuolgit. Son bijai mánáidis ja áhkáidis kamelaid ala, 18válddii ealus ja opmodagas ja buot omiid maid lei fidnen Paddan Aramis ja vulggii Kanaanii áhčis Isaka lusa. 1931,19 viessoipmiliid hebreagillii terafim, smávva ipmilgovat dahje bassi biergasat mat gulle bearrašii. Daid sáhtte atnit go dáhtto váldit mearkkaid. Vrd. Duop 18; Esek 21,26.Go Laban lei mannan beaskidit sávzzaidis, de Rakel lei dan botta suoládan áhčis viessoipmiliid. 2031,20 fillii Hebreagiela mielde “suoládii su váimmu”.Jakob fillii aramealaš Labana, go ii almmuhan sutnje ahte lei vuolgimin. 21Son johttái suoli buot dainna mii sus lei, rasttildii Eufrateanu ja jođii Gileada várreeatnama guvlui.

Laban doarrida Jakoba

22Goalmmát beaivvi Laban gulai ahte Jakob lei vuolgán su luhtte suoli. 23Dalle son válddii mielddis soga olbmáid, doarridii Jakoba ja jovssai su čieža beaivása geažes Gileada várreeatnamis. 24

31,24
20,3+
Muhto Ipmil bođii aramealaš Labana lusa ihkku niegus ja celkkii sutnje: “Várut dadjamis Jakobii maidege baháid.” 25Laban jovssai Jakoba go son lei ceggen gođiid siidda Gileada várreeatnamii, ja Laban ja su olbmát maiddái ceggejedje gođiid dohko. 2631,26 behttet mu >v. 20.Laban dajai Jakobii: “Maid don leat dahkan? Don behttet mu ja dolvot mielddát mu nieiddaid, dego soai livččiiga soahtesálaš. 27Manne don vulget mu luhtte suoli itge muitalan munnje maid áigot? Munhan livččen vuolggahan du mátkái ilus, lávlumiin ja rumbbuid ja lyraid čuojahemiin. 28Don it diktán mu oppa cummistitge áddjubiiddán ja nieiddaidan. Das don leat meannudan boastut. 29Mus livččii fápmu dahkat dutnje bahá, muhto du áhči Ipmil celkkii munnje mannan ija: ‘Várut dadjamis Jakobii maidege baháid!’ 30
31,30
31,19
Dál don leat vuolgán danne go ahkidušat nu sakka beassat áhčát lusa, muhto manne don suoládit mu ipmiliid?”

31Jakob vástidii: “Mun vulgen suoli go ballen ahte don válddášit nieiddaidat mus veagal. 32Muhto dat gean hálddus don gávnnat ipmiliiddát, ii oaččo eallit. Geahča fulkkiideamet oaidnut leago mus mihkkege mii gullá dutnje, ja váldde dan.” Jakob ii diehtán ahte Rakel lei suoládan ipmiliid.

33Laban manai Jakoba goađis, Lea goađis ja goappašagaid šlávvanissoniid goađis, muhto ii gávdnan maidege. Go son bođii Lea goađis, de son manai Rakela goahtái. 34Muhto Rakel lei bidjan viessoipmiliid kamela sádelii ja čohkkái daid alde. Laban ozai miehtá goađi, muhto ii gávdnan maidege. 35Dalle Rakel dajai áhččásis: “Ale suhta munnje, áhčážan, go in sáhte čuožžilit du ovddas, dasgo mus lea dego nissoniin láve leat.” Laban ii gávdnan viessoipmiliid, vaikko mo ozai.

36Dalle Jakob moaráhuvai ja diggogođii Labaniin. Son dajai: “Maid mun lean rihkkon, maid baháid mun lean dahkan, go don ná garrasit doarridat mu? 37Dál don leat bolton buot mu gálvvuid. Maid don leat gávdnan mii livččii du dálu gálvu? Buvtte daid dása mu fulkkiid ja iežat fulkkiid ovdii, vai sii dubmejit munno gaskkas. 38Guoktelogi jagi mun ledjen du luhtte. Du sávzzat ja gáiccat eai guoddán ovdal áiggi, inge mun borran vierccaid du ealus. 39

31,39
2 Mos 22,10–13
In mun buktán dutnje gaikkoduvvon elliid, muhto šadden ieš gillát vahága. Don gáibidit mus buhtadusa go suoláduhtten juoidá, ležžet dal jávkan beaivet dahje ihkku. 40Beaivet mu váivvidii báhkka ja ihkku fas čoaskin, ja nahkárat báhtaredje mu čalmmiin. 41Guoktelogi jagi mun ledjen du luhtte, njealljenuppelohkái jagi mun bálvalin du vai ožžon du nieidda guoktá ja guhtta jagi vai ožžon smávvaomiid, ja don nuppástuhttet mu bálkká logi geardde. 42
31,42
31,2429
Jos áhččán Ipmil ii livčče leamaš muinna, Abrahama Ipmil ja son geas Isak balai, de don livččet bidjan mu mannat guoros gieđaid. Muhto Ipmil oinnii mu vártnuhisvuođa ja mu gieđaid váivvi, ja mannan ija son attii duomu.”

Jakob ja Laban dahkaba lihtu

43Laban vástidii Jakobii: “Nieiddat gal leaba mu nieiddat, mánát mu mánát ja oamit mu oamit. Buot maid don oainnát dás, gullá munnje. Muhto maid mun veaján dáidda nieiddaidasan ja mánáide geaid soai leaba riegádahttán? 44Dahkku dál lihtu, mun ja don! Lehkos dat duođašteaddji mu ja du gaskkas.” 45Nu Jakob válddii geađggi ja ceggii dan bázzin. 4631,46 boradedje ovttas bassi dahku dalle go lihttu nannejuvvui.Son gohčui iežas olbmuid čoaggit geđggiid, ja sii dahke geađgečoma. De sii boradedje ovttas dan geađgečoma guoras. 4731,47 Jegar Sahaduta arameagiel sátni mii mearkkaša “duođaštanurra”, hebreagillii Gal-Ed.Laban bijai geađgečopmii namman Jegar Sahaduta, ja Jakob bijai dan namman Gal Ed. 48

31,48
Jos 22,27
24,27
De Laban dajai: “Dát čopma lea odne duođašteaddjin munno gaskkas.” Danne dat gohčoduvvui Gal Edin 4931,49 Mispa gávpot Gileadis. Namma mearkkaša “fáktentoardna”.ja maiddái Mispan, dasgo Laban dajai: “Gehččos Hearrá munno go moai ean šat oainne goabbat guoibmáme. 50
31,50
1 Sam 12,5č
Jos don meannudat bahás mu nieiddaiguin dahje válddát eará áhkáid sudno lassin, de Ipmil lea munno lihtu duođašteaddji dallege, vaikko das ii livčče oktage olmmoš.”

51Laban dajai vel Jakobii: “Geahča dán čoma ja dán bácci maid mun lean ceggen munno gaskii. 52Dát čopma ja dát bázzi duođaštit ahte mun in oaččo boahtit daid meaddel du lusa bahás áigumušaiguin, itge donge oaččo boahtit daid meaddel mu lusa bahás áigumušaiguin. 5331,53 su bokte geas su áhčči Isak balai >v. 42.Munno áhčiid Abrahama ja Nahora Ipmil dubmejehkos munno gaskkas.” Ja Jakob vuortnui váli su bokte geas su áhčči Isak balai. 54Jakob oaffarušai njuovvanoaffara dan váris ja bovdii buohkaid boradit, ja sii boradedje ja orro dan ija váris.

55Laban lihkai árrat iđedis. Son cummistii nieiddaidis ja áddjubiiddis ja buressivdnidii sin. De son máhcai ruoktot.