David šaddá oppa Israela gonagassan
51
1 Muit 11,1–3
Buot Israela čearddat bohte Davida lusa Hebronii ja dadje: “Mii leat seammá oažži ja varra go don. 2
25,30
Juo ovdal, dalle go Saul ain lei min gonagas, de don jođihit Israela dan soahtemohkiin. Hearrá lea cealkán dutnje: Don geahčat mu álbmoga Israela, don šattat Israela ráđđejeaddjin.” 3
2 Sam 2,4
De bohte buot Israela vuorrasat gonagasa lusa Hebronii. David dagai singuin lihtu Hearrá ovddas, ja sii vuide Davida Israela gonagassan. 4
David lei golbmalogijahkásaš go šattai gonagassan, ja son ráđđii njealljelogi jagi: 5Čieža jagi guhtta mánu Juda gonagassan Hebronis ja golbmalogigolbma jagi Israela ja Juda gonagassan Jerusalemis.
6
Gonagas vulggii olbmáidisguin Jerusalemii soahtat jebuslaččaiguin geat ásse doppe. Sii dadje Davidii: “Deike don it boađe. Čalmmeheamit ja skierpmát ádjet du eret.” Sii oaivvildedje ahte David ii ožžon boahtit gávpogii. 7Muhto David válddii Siona ladni, mii dál lea Davida gávpot. 85,8 čáhcesuona rádjái tunnel mii buvttii čázi Gihonádjagis gávpogii. ▶ Masorehtalaš teaksta ii leat čielggas.Dan beaivvi son dajai: “Dat gii časká jebuslaččaid ja buvtteha čáhcesuona rádjái, son časká daid čalmmehemiid ja skierpmáid geaid David vašuha.” Aiddo dan dihte daddjojuvvo: “Čalmmeheamit ja skierpmát eai oaččo boahtit tempelii.” 95,9 Millo “deavdda”; jáhkkimis stealli mas ledje ladnemuvrrat Davida gávpoga davábealde. Gč. 2 Gon 12,20. Maiddái Sikema ladni namma lea Millo. >Duop 9,6.Dasto David ásai ladnái ja gohčui dan Davida gávpogin. Son nannii gávpoga ladniiguin Millo rájes gávpoga guovddáža guvlui. 10
2 Sam 3,1
David šattai ain fámolaččabun, danin go Hearrá, Almmiveagaid Ipmil, lei suinna.
11
2 Muit 2,3
Hiram, Tyrosa gonagas, vuolggahii áirasiid Davida lusa ja skáhppui sutnje sedermuora, snihkkáriid ja geađgederpiid, ja dat olbmát huksejedje Davidii šloahta. 12Dalle David ipmirdii ahte Hearrá lei nannen su saji Israela gonagassan ja lei diktán su gonagasvuođa menestuvvat sutnje iežas álbmoga Israela dihte.
13Maŋŋil go David lei boahtán Hebronis Jerusalemii, de son válddii vel eambbo áhkáid ja liigeáhkáid, ja sutnje riegádedje bártnit ja nieiddat. 14Daid bártniid namat geat riegádedje sutnje Jerusalemis, ledje Šammua, Šobab, Natan, Salomo, 15Jibhar, Elišua, Nefeg, Jafia, 16Elišama, Eljada ja Elifelet.
David vuoitá filistalaččaid
17
Go filistalaččat gulle ahte David lei vuidojuvvon Israela gonagassan, de sii buohkat vulge johtui, vai besset fallehit Davida. Go David gulai dan, de son manai ladnásis váriide. 185,18 Refaimleahki šattolaš leahki Jerusalema lulleoarjjabealde. Vrd. Jos 15,8; 18,16.Filistalaččat bohte ja leabbanedje Refaimleahkái. 19
David jearai Hearrás: “Vuolggángo mun soahtat filistalaččaiguin? Attátgo don sin mu gihtii?” Hearrá vástidii Davidii: “Vuolgge! Mun attán filistalaččaid du gihtii.” 205,20 Baal-Perasim Perasim, máŋggaidlohku sánis peres mii mearkkaša “doadjin” dahje “čuolddašupmi”.Dalle David manai Baal-Perasimii ja časkkii sin doppe. De son dajai: “Hearrá lea cuvken vašálaččaid mu ovddas nugo čázit cuvkejit buođu.” Danin dat báiki oaččui nama Baal-Perasim. 21Filistalaččat guđđe dohko eahpeipmilgovaideaset, ja David ja su olbmát válde daid mielde.
22Muhto filistalaččat bohte ođđasis ja leabbanedje Refaimleahkái. 235,23 bakamuoraid dás ii leat čielggas makkár dát muorra lea; soaitá leat balsammuorra.David jearai Hearrás neavvaga, ja Hearrá vástidii: “Ale mana njuolga sin vuostá, muhto garvve ja fallet sin duogábeale, bakamuoraid buohta. 24Go gulat lávkkiid skoahpamin bakamuoraid gierragiin, de fallet hoahpus, dasgo dalle Hearrá manná du ovddas časkit filistalaččaid soahteveaga.” 25David dagai nu go Hearrá lei gohččon, ja son časkkii filistalaččaid ja doarridii sin Geba rájes gitta Gesera rádjái.